Po týdnu a pár dnech u holek jsme se vrátili všichni zpátky do svých domovů. Osraldesku s Jemifukem odjeli na luxusním černém broukovi a já s Tentym jsme nasedli na hromadnou dopravu po Tazemi. Představte si, že na celé stonožce jsme jeli jenom my dva. Jen co jsme prošli do domu, začalo se mi tak stýskat. Úplně mne bodlo u srdce, když jsem pochopil, že kdyby o mě měla Kara zájem, že by se během těch dnů strávených u ní něco stalo. Ale nestalo se nic! Krom té úžasněbáječněskvělenejvícnejlepšíanejsladší pusy na světě.

Docela mě zamrzelo, že o mě nejevila zájem, že byla chladná jako kostka ledu a necítila to samé, jako já. Tentambyl mě utěšoval, ale moc to nepomáhalo, protože moje srdce se cítilo, jakby spadlo to té nejhlubší a nejčernější studny s vodou, která mu byla jenom po krk, takže se nemohlo ani rychle utopit, aby z té příšernosti vyvázlo. Psychicky jsem se zhroutil. Jediný kdo mě udělá šťastným..lepším.. bude Kusvola!

Dalo mi to zabrat, sesbírat, shromáždit a do úctyhodné (?) podoby upravit pát návrhů, ze kterých se mi vlastně ani jeden nelíbí. Ale budiž. Kochejte se- jen vás prosím, nešiřte nikde po ostatních (svých či cizích) stránkách a zvláště prosba pro ty debily bez selskýho rozumu- nevydávejte za vlastní. Díky.

Kapitola 8.

DOPIS

Skoro týden jsme se nesešli jako celá parta. Jen jsem se s Kubou, docela náhodou, potkala v obchodě a prohodila pár slov. Z těch málo slov, co jsme si ve spěchu u regálu s rohlíky řekli, bylo velice podstatné datum, které musíme tomu zbytku oznámit.

Ten den večer, jsem si sedla do křesla, nacvakala jsem SMS zprávu a odeslala.

"Tento čtvrtek, u nás v 14:00. Výmluvy neberem."

Záhy se ozvala Eliška s dotazem, co všechno si má vzít sebou, co budeme dělat a jak dlouho u nás bude. Slíbila, že se o všem zmíní Dorce. Takže už zbýval jen Matěj a Akyn. Zašla jsem si do sprchy, a při čištění zubů mi znovu zvonil telefon. Volal Akyn.

"Muano?" huhlala jsem s plnou pusou pěny.

"Hh. Zdravím, Míšo. Mám vzít nějaké klobásky na opékání? Nebo nějakou hru? Aby byla zábava. Však víš jak." Z hlasu mu šlo slyšet nadšení, které se zase po tak dlouhé době dostavilo. Neviděli jsme se chvíli, ale bylo to jako věčnost.

"Humh..uem všakhm coh uzhmnáš za vhodný. Humm."

"Dobře." Chvíli bylo ticho. "Můžu se zeptat.. Co děláš?"

"Jo, jo, promiň. Čistila jsem si zuby a s pusou plnou pasty to moc nešlo!" výskla jsem do telefonu a spěšně hodila kartáček zpátky do kelímku.

"Tak dobrá. Tak za dva dny u vás. Těším se."

"Domluveno. Ahoj."

Konečně se vzbudily kytky, stromy, tráva, kytičky, keře, plevele a tak podobně. Hurá! Třikrát sláva. Konečně je líp, není zima, nemrzne a nesněží.

Ani nevíte jak moc jsem ráda, že svítí slunko, je teplo a je krásně. Skládám básně, nic se mi nechce, jen bych lenošila a fotila..a le je hezky.

Velikonoce, mínus osm stupňů, sníh, větr, naprostá nenálada, žádný jaro. Ty fotky mluví za všecko. Prostě sme mrzli.

Rozhodla jsem se pro novou rubriku. Snad najde své opodstatnění a pro teď se jdu pokusit o první rozhovor s blogerkou.

Oblíbená barva: žlutá,limetkově zelená,vínová

Nejvíc nejoblíbenější jídlo: těstoviny a saláty

Nejneoblíbenější zvíře: um.. mám hvězdnou trojku : 1)králíček 2)hranostaj 3)dinosauři

Jak vypadá tvůj nejoblíbenější kus oblečení: velká pánská pruhovaná mikina (kterou nemůžu najít!)

Proužky, nebo puntíky: puntíky

Propiska, nebo pero: propiska

Nejoblíbenější příchuť zmrzliny: většinou nějaké ty citrusové

Z čeho se ti navaluje: jako uplně celkově? malé kulaté věci moc u sebe (např. jikry), z výšek, z velkých davů

Člověk, kterého nenávidíš: čarodějnica (kdo ví, pochopí) , bezkonkurenčně

Člověk, na kterého nedáš dopustit: mamča rozhodně :) a potom pár, mě k srdci přirostlých, skvělých lidí

Bez čeho by jsi neusla: poloha na břichu s rukou pod krkem

S čím nejsi na světě spokojená: s rozdílem mezi lidma... bohatí, nadaní na všecko=dokonalí s iphonem, applem, vším co má "i" vepředu, jen tak páteční masáže a samozdřejmně se štěstím které jim nepatří..a pak sme tu my :D se starou nokiou a brigádama (pozn. Liny- buď ráda, že máš brigádu.. jsme tu i my bez brigád!)

Jak by jsi se chtěla jmenovat: nevím, moje jméno se mi kvůli německému původu líbí :D ale rozhodně bych chtěla být kluk a mít nějaké super jméno jako Oskar, Sebastian, Erik, Ondra nebo tyhle (většinou) začínající na samohlásku :D

Maliny, nebo jahody: jahody!

Kočka, či pes: team cats ~

-- Rada pro mě od Kary- zatím, než mi pošle odpovědi, jsem měla poslouchat, tak poslouchejte taky, chcete-li. Tuťkaj. --

Stačilobysnad..ne?:) (Pokud máte vy nějaké dotazy, určitě se ptejte v komentářích! Pokusím se sehnat odpovědi.)

Nevím, jak je tomu u vás, ale tu si s náma jaro hraje. Nebo spíš- lepe řečeno- se o nadvládu ještě stáále přetahuje se zimou. Takový vichr, déšť a zima- to přece není jaro!

Bez ostatních a zbytečných keců sem chci dát pár starých fotek.

Momentálně budu brát blog jako někoho, komu můžu napsat všecko. Nehledejte v článcích smysl.

Za prvé, nesouvisící s nadpisem, hledám brigádu. Našla jsem super místo v redakci, psala bych články na internetové portály na náměty, které by mi dali. 80kč za článek o 1200 znacích, dvacet článků měsíčně, tj. 1600kč jistých každý měsíc. Skvělé, věřte tomu, že tohle by bylo opravdu skvělé. Milý pán mi zadal, na jaké téma mám článek napsat, napsala jsem a odeslala a od té doby týden nic. Pak sem se teda osmělila a docela naštvaná sem mu napsala, jak to jako vypadá a on mi s klidem odepsal, že si na to místo našli někoho jiného. Už mám v plánu poslat mu na tento inzerát další meil, ale od někoho jiného, s tím, že mám o tu práci zájem a pokud mi nenapíše, že už je to obsazené a bude po mě chtít znovu napsat článek, budu se opravdu prát!